Dnešní události
Blížící se události
Kontakt

Spolek MC Motýlek
Okružní 520
25741 Týnec n/S
Tel. 721 414 121 Daniela Pečenková
E-mail: info@mcmotylek.cz
číslo účtu: 286 122 459 / 0300
IČ: 70 85 86 91

Členství a partneři

Dlouhodobým partnerem Motýlku je jeho zakladatelka
Marcela Krejčíková

Děkujeme za spolupráci

Rekonstrukce v roce 2016 byla realizována s finančním přispěním Středočeského kraje.

Archiv příspěvků
Kam na výlet?

PostHeaderIcon Mateřské centrum – Potřeba nebo přežitek?

Mateřské centrum je malý zázrak, kde se rodí přátelství a zážitky na celý život. V poslední době bohužel tuto možnost využívá stále méně maminek, a proto nás to vedlo k napsání následujícího článku. Jsme tři obyčejné mámy, které rády věnují čas tomu, co pro ně má smysl – dětem. Zkuste si uvařit kávu či čaj, sednout si a přečíst těchto pár řádek o životě s Motýlkem. Rádi bychom vám sdělili naše osobní zkušenosti. A pak už je to jen na vás, zda nás přijdete navštívit. Budete vítaní. 

Míša

Můj život s Motýlkem

Rozhodla jsem se to sepsat. Nejedná se ani o krásné okřídlené zvíře ani o chlapa, ale o jedno malé skromné místo o pár čtverečních metrech, které dokáže změnit život nejednomu člověku v tomto případě mamince MC MOTÝLEK.

O mateřském centru jsem slyšela už dávno a to v době kdy jsem jako čerstvá dvacítka několikrát doprovázela dceru své kamarádky na kroužek. Jako je pravda, že v té době mi pochodující matky s dětmi do kruhu, říkajíc nějaké „trapné“ básničky“ ,připadalo jako neskutečné scifi. Napadlo mě v tu chvíli milion přirovnání a v neposlední  řadě věta, která mi zní v hlavě i po 12 letech „Ne, tohle já nikdy dělat nebudu“ ……. No a proto jsem s několikaměsíční dcerou našla webové stránky stále existujícího mateřského centra a  dorazila na mimiklub. 

Nikdy by mě nenapadlo, že se stanu součástí něčeho takového ale i když je to někdy starost, je to i radost. Naplňuje mě pocit, že to má nějaký smysl, nejen pro děti, které si najdou kamarádky a získávají další zkušenosti do života ale i pro maminky. Protože jsme jenom lidi a ne supermámy a i my se někdy chceme ujistit, že je to vlastně „ všude“ stejné. U zrodu motýlku před 16 lety jsem nebyla ale stala jsem se součástí rekonstrukce a opravdu nás všechny co jsme u toho byly ten výsledek naší práce naplnil. Vytvořily jsme krásné místo pro setkávání maminek a tatínků a snažíme se najít další aktivity pro nás maminky i naše děti. Někdy se to daří více, někdy méně ale věřím že je to pro spoustu nových maminek příležitost jak se seznámit s novými lidmi ve městě . Nevím zda navenek působí jako již zavřené centrum pro zavedeny kolektiv a je těžké někoho přesvědčit o opaku ale věřte že na těchto pár čtverečních metrech už vzniklo nejedno nové přátelství pokračující i mimo mateřské centrum.  Být mámou je někdy horší než sloužit 12 hodinovou směnu v laboratoři ale mateřské centrum vám může ukázat, co vidíme my….. Že to má smysl……

Katka

Je tomu 5 let co jsem s tehdy téměř roční dcerou a nevelkou znalostí lidí a okolí hledala možnost, jak trávit čas mimo dům na vsi, kde žijeme. Po počátečních zdarech i nezdarech s novou zkušeností co to vlastně znamená být na mateřské dovolené (bože, jak to slovo mateřská dovolená vypovídá o čemkoli jen ne o dovolené) jsem hledala možnost navázat nové kontakty v místě, kde jsem se nenarodila a neměla přátele. Snaha být nějak užitečná a necítit se, že jen kojím a přebaluju mne dovedla na schůzku do mateřského centra Motýlek. Upřímně, na schůzku jsem se tehdy připravovala s nervozitou sobě vlastní, přemýšlela jsem dopředu o každém slově, co řeknu. Na schůzce mne čekala banda holek v podstatě stejných jako já, jen s tím rozdílem, že měli děti trochu déle než já a tím pádem byly v oblasti výchovy poněkud otřelejší. Hned za měsíc mne čekala má první hodina hračkování. Připravovala jsem se na ni několik dní, hledala na internetu co všechno budu s dětmi dělat (na své dceři jsem vše vyzkoušela důkladně nejprve doma) a trápila se otázkami, co když se mne některá maminka zeptá na něco co nebudu prostě vědět. Během prvních pár hodin se mé obavy rozplynuly a když jsem viděla, že hrát si s dětmi společně dává mnoho radosti nejen dceři ale i mě, cítila jsem se báječně. Ten pocit, že něco vymyslíte a ono se to někomu líbí je prostě úžasný. Mne osobně nejvíc nabíjí, když vidím radost ve tvářích dětí a jejich cestu k zapojení se (někdy je to hned jindy třeba až po pár hodinách). Nejde o to, že všechno by se vždycky povedlo, přicházejí chvíle, kdy se tolik nedaří, všichni jsme jen lidé, a to, že někdy nemáme náladu je lidské. Důležité ale je, že jsme tam mimo naše povinnosti a starosti doma a můžeme se věnovat jen dětem a nám mámám. Co to máma vlastně je… pro mne to znamená, že mám………mám možnost mít děti a být s nimi. Proto doufám, že v době, kdy sociální sítě válcují potřeby osobního kontaktu nejsme sami, kdo stále věří v osobní kontakt a potřebu mám stále má. Nyní pracuji v motýlku již 5 let mám 3 děti. Mám pocit, že i když se nás je v poslední době v motýlku schází málo, rozhodně to má smysl. I kvůli jednomu jedinému dítěti, které si odnese úsměv na tváři věřím, že to za to stojí. Stále doufám, že mámy tu budou pořád a budou chtít být tady a teď s dětmi. Rozhodně nejsme místem, kde se pouze pije kafe (jak jsem se doslechla, že se o nás někdy říká). Motýlek se stal mou životní etapou a budu na něj vzpomínat srdečně celý život.

Lída

Stejně jako Katka, i já jsem zde v Posázaví náplavka. Pocházím z Náchoda a ač v Týnci žiju už 10 let, chyběla mi síť přátel a známých. Moji místní přátelé děti ještě nemají a naše zájmy se před 4 lety (s narozením dcerky) začaly rozcházet. Do jejího roku jsem si vystačila s virtuálním světem s tím, že já rozhodně nejsem ten typ matky, co by chodila do mateřského centra a tam „šaškovala“ s dítětem, které z toho má stejně tak akorát srandu. Dcerka ale byla velice společenská a dala velice silně najevo, že ostatní děti jsou pro ni nezbytné. Jsem od přírody hrozný lenoch a pokud někam opravdu nemusím, tak prostě nejdu. Proto jsem začala v Motýlku vést kroužek Zpívánky. Tam jsem chodit musela a dcerka tak měla zajištěný pravidelný kontakt s ostatními dětmi. A já si našla nové blízké přítelkyně, se kterými nás spojuje nejen věk dětí. Během rodičovské dovolené absolvuji různé kurzy a přednášky o rodičovství a díky Motýlku můžu nasbíraná moudra šířit dál. Teď jsem jedna ze členek představenstva, mám funkci a s ní pocit, že jsem potřebná. Na rozdíl od Katky si ale myslím, že jen „pokecat u kafíčka“ je pro matky stejně důležité, ne li důležitější, jako společně si hrající děti. Takže to, že se v Motýlku „jen pije kafe“ je skvělá vizitka toho, jaká je tam pohoda.

A co říci na závěr?

V dnešní době, kdy jsou sociálních sítě všude kolem nás a mnoho lidí je využívá každý den je osobní kontakt důležitější než dřív. Máme jen omezenou dobu, kdy můžeme být s dětmi doma a užívat si každý den. A je přece hrozně fajn být sama sebou a neřešit, jestli nám někdo píše nebo co dělá ten či ten. Mnoho lidí je v neustálém kontaktu s okolím světem a přitom si neužívá danou chvíli. Přijít na to malé místo o pár čtverečních metrech má velký smysl, možnost popovídat si a být s ostatními, kteří jsou na tom stejně je moc důležité.

Zde ke stažení celý Zpravodaj Posázaví Zpravodaj 1 2018.pdf (staženo 408× )

Zanechte komentář

Vložte správné číslo *